Seznam staveb v záplavovém území dolního Labe a Ploučnice 

Může za povodně člověk nebo příroda? Tuto otázku si mnozí z nás kladou od velkých povodní v České republice v letech 1997 a 2002. Odpověď není jednoznačná. Povodně byly a budou. Na druhé straně, člověk pravděpodobně v posledních desetiletích přispívá k četnosti extrémních povodní, a zcela nepochybně má lidská činnost vliv na výši povodňových škod.

Jedním z hlavních faktorů, který povodňové škody ovlivňuje, je stavební aktivita v říčních údolích (nivách). Čím víc toho v nivách postavíme, tím víc toho velká voda zničí. Zároveň však stavby (zvláště liniové - silnice, železnice) často nivu zužují a omezují prostor, kam se voda může rozlévat, a tak zhoršují průběh samotné povodně a zvyšují povodňovou vlnu.

Jak se dozvědět, v jaké míře je Váš majetek ohrožen při povodni? Jsou tyto informace dostupné a jak ochotně je úřady poskytují? Jaké stavby se vyskytují v záplavovém území v jedné z oblastí zasažených velkými povodněmi v roce 2002? Na tyto otázky odpovídá projekt Arniky, na jehož stránkách jste se ocitli.

 
Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) s finanční podporou Dánské agentury pro ochranu životního prostředí (DEPA), pobočkou pro střední a východní Evropu (DANCEE).